Mladistvé pachatele trestá soud mírněji

Mladistvé pachatele trestá soud mírněji

V případě trestných činů spáchaných mladistvými (pachatelé, kteří dovršili věku 15 let, ale nepřekročili 18. rok svého věku) se v trestním řízení postupuje podle zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, který je speciálním zákonem vůči trestnímu zákoníku a trestnímu řádu. Pro trestní řízení s mladistvými tak v mnoha ohledech platí odlišná pravidla, než v případě trestního řízení s dospělými pachateli. Mladistvý musí mít například obhájce již od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit. Tresty, které mladistvým pachatelům hrozí, jsou podstatně mírnější, než když se jedná o trestný čin, který spáchala osoba, která již dosáhla věku 18 let. Pro trestný čin spáchaný mladistvým se rovněž používá speciální termín, a to provinění. V následujících pěti radách si blíže rozvedeme, jak soud postupuje v případě ukládání trestů mladistvým pachatelům.


Poradna zdarma, rada první

Aby mohl být mladistvý za spáchané provinění odpovědný, musí dosáhnout takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání

Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Dopustí-li se takovýto mladistvý činu jinak trestného nebo není-li z jiných zákonných důvodů trestně odpovědný, lze vůči němu použít vedle ochranných opatření obdobně postupů a opatření uplatňovaných u dětí mladších patnácti let. Účelem opatření vůči mladistvému je především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, i jeho ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění.


Poradna zdarma, rada druhá

Sankce, které je možné uložit mladistvému za spáchané provinění, se nazývají opatření

V případě, že se mladistvý dopustí provinění, lze jej podle zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy potrestat tzv. opatřením, a to buď opatřením výchovným, ochranným a v nejzazším případě trestním. Za určitých podmínek však soud může od uložení trestního opatření upustit, a to buď podmíněně nebo i nepodmíněně. Výchovné opatření je možné mladistvému, proti němuž se řízení vede, uložit s jeho souhlasem již v průběhu řízení před rozhodnutím soudu pro mládež o vině mladistvého.


Poradna zdarma, rada třetí

Při upuštění od trestního opatření nebo podmíněném upuštění od trestního opatření mohou být uložena mladistvému výchovná opatření

Při upuštění od trestního opatření nebo podmíněném upuštění od trestního opatření mohou být k dosažení účelu zákona uložena mladistvému výchovná opatření. Dovoluje-li to jejich povaha, je možné použít vůči mladistvému výchovného opatření i vedle uloženého ochranného nebo trestního opatření nebo v souvislosti se zvláštními způsoby řízení. Výchovná opatření lze uložit nejdéle na dobu současně stanovené zkušební doby u podmíněného odsouzení nebo podmíněného odložení peněžitého opatření; jsou-li ukládána samostatně nebo vedle jiného ochranného nebo trestního opatření, lze je uložit nejdéle na dobu tří let.

Těmito výchovnými opatřeními jsou:

  • dohled probačního úředníka
  • probační program
  • výchovné povinnosti
  • výchovná omezení
  • napomenutí s výstrahou


Poradna zdarma, rada čtvrtá

Pokud nepostačuje mladistvému uložit výchovné opatření, je možné jej sankcionovat ochranným opatřením

Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci, zabrání části majetku a ochranná výchova. Jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými. Ochrannou výchovu lze uložit pouze podle zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci a zabrání části majetku se ukládají podle trestního zákoníku. Soud pro mládež může mladistvému uložit ochrannou výchovu, pokud:

  • o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije
  • dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo
  • prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy

a nepostačuje uložení výchovných opatření.
Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení osmnáctého roku věku mladistvého; vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud pro mládež ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku. Není-li možné ochrannou výchovu ihned vykonat, nařídí soud pro mládež do doby jejího zahájení dohled probačního úředníka. Od výkonu ochranné výchovy soud pro mládež upustí, pominou-li před jejím započetím důvody, pro něž byla uložena.


Poradna zdarma, rada pátá

Nejpřísnějším trestem, kterým lze mladistvého potrestat je uložení trestního opatření

Pokud nelze účelu zákona dosáhnout jinak, je mladistvému za jím spáchané provinění uloženo trestní opatření. Za spáchané provinění může soud pro mládež mladistvému uložit pouze tato trestní opatření:

  • obecně prospěšné práce
  • peněžité opatření
  • peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu
  • propadnutí věci
  • zákaz činnosti
  • vyhoštění
  • domácí vězení
  • zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
  • odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení)
  • odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem
  • odnětí svobody nepodmíněné

Nepodmíněné odnětí svobody může soud pro mládež mladistvému uložit jen tehdy, jestliže by s ohledem na okolnosti případu, osobu mladistvého nebo předchozí použitá opatření uložení jiného trestního opatření zjevně nepostačovalo k dosažení účelu zákona. Trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok. V případě, že mladistvý spáchal provinění, za které trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a že povaha a závažnost provinění je vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku mimořádně vysoká, může soud pro mládež uložit mladistvému odnětí svobody na pět až deset let.

 


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 13. prosince 2017:
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže