Právo na malý hřích

Právo na malý hřích

Hřešit je stále obtížnější. Metanolová aféra zhořkla nejeden doušek, nevěru odhalují stále důmyslnější technologie, kouření cigaret má znechutit kampaň na krabičkách - obrázky znetvořených plic či ústních dutin...

A bude hůř, přátelé. Copak už člověk nemá právo na hřích, byť malinkatý? Co bude dál? Kam až dojdeme? Jen si to představte: půjdete si koupit flašku dobrého pití a na etiketě bude obrázek vyřízeného alkoholika nebo fotka mrtvoly člověka, který přebral a přejel ho vlak. Co etiketa to kousek těla zpod Pendolina.

Nebo půjdete do cukrárny pro "deset kousků sebou" a na jindy sněhobílé krabici bude fotografie Američanky, která váží 256 kilogramů a roztéká se po bytě, z něhož ji už nikdo nedokáže vystěhovat.

Anebo ještě jinak: dostanete chuť na dvacet deka něčeho uzeného a řezník vám balíček přelepí varováním o hrozbě rakoviny, která rozežere vaše tělo, když budete pojídat uzeniny. Na benzinové pumpě budete muset podepsat prohlášení, že nakupujete pohonnou hmotu, přestože víte, jak tím škodíte ovzduší a jak pravděpodobně někoho brzy přejedete. Půjdete na fotbal a v šatně budou viset fotografie mladých fotbalistů, kteří zemřeli v plném rozpuku přímo na hřišti, protože měli srdeční vadu, koupíte si knihu a místo věnování tam bude upozornění, že si zcela jistě definitivně poničíte svůj beztak již tak chatrný zrak...

Proč to všechno tvrdím? No protože k tomu stavu bezpochyby směřujeme, ostatně i tento text čtete na vlastní nebezpečí, tak pozor...