Osvojení - okamžitá péče, osvojení nezletilého i zletilého, informační povinnost

Osvojení - okamžitá péče, osvojení nezletilého i zletilého, informační povinnost

Pan Robert s paní Eliškou se po 10 letech šťastného manželství rozhodli pro adopci nezletilého dítěte. O adopci se zajímali už delší dobu, a když našli 13letou Míšu, o kterou se její maminka nemohla z vážných zdravotních důvodů starat, nebylo třeba hledat jiné dítě.

Zdravotní stav Míšiny maminky se zhoršoval, a tak Robert s Eliškou chtěli adopční řízení urychlit. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, se společně obrátili na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO ZÁJEMCE O OKAMŽITOU PÉČI

  • Míšu lze předat do péče ihned poté, kdy maminka Míši dala k osvojení souhlas (souhlas je potřeba prohlásit výslovně u soudu). O tomto předání je povinna informovat orgán sociálně právní ochrany dětí. O předání dítěte rozhoduje soud (§ 823 odst. 1 ve spojení s § 824 odst. 1 OZ).
  • Tzv. okamžitá péče v době před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas maminky k osvojení, není péčí před osvojením. Po tuto dobu mají Robert s Eliškou pouze povinnost a právo o Míšu řádně pečovat a chránit jí (§ 823 odst. 2 OZ).
  • Nejdříve po uplynutí tří měsíců od udělení souhlasu nastává tzv. předadobční péče, o které už soud nemusí zvláště rozhodovat (§ 828 OZ).
  • Dítě je v předadopční péči nejméně 6 měsíců. Poté soud vydává rozsudek o osvojení (§ 829 odst. 2 OZ).
  • Osvojením (právní mocí rozsudku) zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající (§ 833 odst. 1 OZ).
  • Míša v zásadě přijímá příjmení osvojitelů, může však projevit i jinou vůli (§ 835 OZ).

 

KDE PRÁVNÍ ÚPRAVU SPOLEČNÉHO JMĚNÍ NALEZNETE?

§ 794 - 854 v části druhé, hlavě druhé, dílu druhém, oddílu druhém zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 427 – 451 v části druhé, hlavy páté, dílu prvém, oddílu čtvrtém zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

 

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.

 

Osvojení znamená přijetí cizího dítěte za vlastní. Jedná se o zvláštní formu rodičovství, kdy zaniká rodičovská odpovědnost i vyživovací povinnosti biologických rodičů vůči dítěti a naopak vzniká tento soubor práv a povinnosti na straně osvojitelů. Nový občanský zákoník rozšiřuje úpravu osvojení, nově lze např. osvojit dokonce i zletilé dítě. V porovnání se zákonem o rodině nacházíme mnoho novinek, nejzajímavější je zřejmě povinnost osvojitele informovat osvojence o tom, že byl osvojen, a to nejpozději do zahájení školní docházky (§ 836 OZ). Dále je např. nově stanoveno, že věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem nesmí být až na výjimky menší, než 16 let (§ 803 OZ). Novinkou je i tzv. utajená adopce, kdy osvojitel nebo osvojenec může navrhnout, aby soud rozhodl, že osvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu dítěte. To obdobně platí i pro utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení. Jakmile však osvojenec nabude svéprávnosti, vznikne mu právo seznámit se s obsahem spisu, který byl veden v řízení o jeho osvojení (§ 837 OZ).

OSVOJENÍ NEZLETILÉHO DÍTĚTE

Kdo může být osvojitelem?

Osvojiteli mohou být zásadně manželé. Dále pak jeden manžel, pokud osvojuje dítě druhého manžela nebo pokud jeden z manželů osvojuje cizí dítě. Výjimečně je pak přípustné osvojení i jinou osobou než manželem. Nelze si však osvojit dítě za trvání registrovaného partnerství. Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci (výjimkou je tzv. náhradní mateřství).

Proces osvojení

V zásadě rozlišujeme adopci přímou (kdy si potencionální osvojitelé naleznou dítě i s rodiči), nebo se jedná o tzv. zprostředkovanou adopci, na základě které dochází ke spárování dítěte s potencionálními osvojiteli. Žádost o zprostředkovanou adopci se podává na příslušném odboru sociálně právní ochrany dětí. Po kladném odborném posouzení krajským úřadem se osvojitel zařadí do evidence. Proti rozhodnutí, kterým se uchazeč nezařadí do evidence, je přípustné odvolání, a to k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Po zařazení do evidence probíhá fáze, ve které dochází k vytipování konkrétního dítěte, prověřování vhodnosti osvojení a následné svěření do tzv. předadopční péče. Dítě je v předadobční péči minimálně 6 měsíců. Poté následuje rozhodnutí o osvojení.

Souhlas s osvojením

Osvojitel - k osvojení je zapotřebí souhlasu samotného osvojitele, ale i manžela osvojitele, nejsou-li osvojiteli oba.

Osvojenec - nezbytný je souhlas také samotného osvojence. Je-li osvojenec mladší 12 let, dává v souladu s jeho zájmy souhlas opatrovník (kterým je zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí). Osvojenec starší 12 let dává souhlas sám, ledaže je mimo jakoukoli pochybnost, že by byl postup požadující osobní souhlas osvojovaného dítěte v zásadním rozporu se zájmy dítěte, nebo že dítě není schopno posoudit důsledky souhlasu.

Souhlas rodičů osvojence - souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu. Souhlas lze i odvolat. Z povahy institutu osvojení je zřejmě, že někdy může být souhlas rodičů nahrazen jiným způsobem (např. poručníkem nebo opatrovníkem u bodu a) až d) nebo nemusí být dán vůbec. Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba, pokud:

  • rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení,
  • rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout, nebo
  • rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti.
  • oba rodiče zemřeli nemá o dítě zjevně zájem (zjevný zájem musí trvat alespoň tři měsíce)

Soud o tom, zdali je potřeba souhlasu rodiče k osvojení, rozhoduje ve zvláštním řízení.

OSVOJENÍ ZLETILÉHO DÍTĚTE

Nově zákon připouští také osvojení zletilého. Osvojení zletilého je vhodné zejména v případech, kde sourozenec zletilého je sám osvojencem u téže rodiny. Dále např., jde-li o osvojení zletilého dítěte manželem osvojitele nebo pokud je osvojovaný v dlouhodobé péči osvojitelů. Výhodou osvojení zletilého je skutečnost, že osvojenec se stává zákonným dědicem hned v prvé třídě dědiců (nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám). Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát (což je rozdíl oproti nezletilým, kdy v případě osvojení zaniká vyživovací povinnost biologickým rodičům).

 

NEZAPOMEŇTE

  • O osvojení rozhoduje soud.
  • Lepší postavení mají v rámci osvojování dítěte manželé. Naopak registrovaným partnerům je adopce znemožněna.
  • Osvojenec má právo být informován o skutečnosti, že byl adoptován. Nejpozději však do skončení povinné školní docházky. Dovodili bychom, že pokud mu tato informace nebude sdělena, může od osvojitelů požadovat náhradu nemajetkové újmy, pakliže by nějakou újmu utrpěl.
  • Osvojenec má právo na sirotčí důchod v případě úmrtí osvojitele. Osvojenec se také za splnění podmínek považuje za nezaopatřené dítě a osvojitel může nepochybně žádat přídavek na dítě, pobírat vdovský důchod a další dávky sociálního zabezpečení.

 

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Osvojenec – osoba, která je adoptována cizí osobou.
Osvojitel – osoba, která se stává právním rodičem cizího dítěte, a to na základě rozhodnutí soudu.
Předadopční péče – péče osvojitelů o osvojované dítě před tím, než dojde k samotnému osvojení. Trvá minimálně 6 měsíců. O péči před adopcí rozhoduje soud (dříve orgán sociálně právní ochrany dětí).