Nový občanský zákoník - případy z praxe
Všechny články  |  Dědictví  |  Lidská práva  |  Nájmy  |  Nemovitosti  |  Ostatní  |  Reklamace  |  Rozvod  |  Závazkové právo, smlouvy  | 

Rozvod

Určování rodičovství – matka je vždy jistá, otec stále nejistý

Určování rodičovství – matka je vždy jistá, otec stále nejistý

Pan Jaroslav Malina přicestoval do České republiky z Kanady, kam se před sedm a půl rokem odstěhoval za účelem získání lépe placeného místa. V Kanadě Jaroslav žije již pět let se svojí stávající přítelkyní i přesto, že před deseti lety uzavřel v České republice manželství s Martinou Malinovou. Do České republiky se Jaroslav vrátil s úmyslem se rozvést, aby mohl v Kanadě uzavřít manželství se svou přítelkyní. Manželka Martina však Jaroslavovi oznámila, že se mu před sedmi lety narodil syn, a proto si po něm nárokuje výživné, a to i zpětně.

Pan Malina byl přesvědčen, že nemůže být otcem dítěte, neboť byl přesvědčen, že se mu ani trochu nepodobá. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci vyřešit, se pan Malina obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO PANÍ MALINOVOU

  • Malinovi svědčí první domněnka otcovství, že otcem dítěte je manžel matky (§ 776 odst. 1).
  • Šestiletá objektivní lhůta k popření otcovství již Malinovi uplynula (§ 785 odst. 1).
  • Malinovi lze doporučit, aby podal návrh na prominutí zmeškání lhůty dle § 792 a s tím také žalobu na popření otcovství.
  • Popřít otcovství může pan Malina zejména na základě testu DNA, který může otcovství vyloučit, nebo naopak potvrdit.
  • Na prominutí zmeškání lhůty však není právní nárok, je proto na rozhodnutí soudu, zda popření připustí či nikoli.
  • Nepřipustí-li soud prominutí zmeškání lhůty, zůstává pan Malina domnělým otcem i přesto, že biologickým může být někdo jiný.

 

KDE PRÁVNÍ ÚPRAVU SPOLEČNÉHO JMĚNÍ NALEZNETE?

§ 775 - 793 v části druhé, hlavě druhé, dílu druhém, oddílu prvém zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 415 – 426 v části druhé, hlavy páté, dílu prvém, oddílu třetím zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

 

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.

 

Určení, kdo je otcem dítěte, má své nezastupitelné místo v občanském zákoníku. Určování otcovství je statusovou otázkou, která má význam zejména k určení toho, kdo bude nositelem rodičovské odpovědnosti nebo kdo bude povinen k výživě dítěte. V dnešní moderní společnosti lze otcovství popřít mnohem snadněji, než tomu bylo dříve, a to díky DNA testům, které dokážou s velmi vysokou, téměř se 100 % jistotou potvrdit resp. vyloučit pravděpodobnost otcovství.

Nový občanský zákoník zahrnuje problematiku určování otcovství společně s určováním mateřství do souhrnného pojmu, kterým je určování rodičovství. Tradičně je stanoveno, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Institut náhradního mateřství (v USA známý pod pojmem „surrogate motherhood“ nebo „surrogacy“) občanský zákoník neupravuje, i když s pojmem na jednom místě pracuje. Jde o § 804, který upravuje osvojení dítěte, jde-li o příbuzného v přímé linii či dokonce sourozence. O náhradní mateřství jde v případě, kdy určitá žena převezme oplodněné vajíčko, aby jej donosila. Po porodu se žena automaticky stává matkou bez ohledu na to, komu vajíčko patřilo, popřípadě, kým bylo oplozeno. Dohoda o předání dítěte po porodu ženě, která poskytla oplodněné vajíčko, nemá právní účinky. O jiný případ jde tehdy, jde-li o oplozené vajíčko, které je následně přeneseno do dělohy ženy, aby jej donosila. V takovém případě není matkou dárkyně (žena, která poskytla vajíčko), ale žena, která dítě porodila.

Občanský zákoník obsahuje čtyři zásadní změny v rámci úpravy určování otcovství. První z nich je situace, kdy se narodí neprovdané ženě dítě počaté umělým oplodněním. Stane-li se tak, má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas. Tato situace činila v minulosti problém, neboť otce dítěte lze do matriky zapsat pouze na základě svědčící domněnky, oddacího listu, souhlasného prohlášení nebo rozhodnutím soudu. Nově se jedná o zvláštní půl domněnku, kterou se tato obtíž vyřešila.

Druhá změna spočívá v prodloužení kritické doby u třetí domněnky.

Další změnou, která se již projevila na konci účinnosti zákona o rodině, je výrazné prodloužení lhůty k popření otcovství, kdy popřít své otcovství lze nejpozději do 6 let od narození dítěte. Ke změně došlo na základě rozhodnutí Ústavního soudu (Pl. ÚS 15/09).

Poslední důležitou změnou je možnost prominutí lhůty, pokud je návrh na popření otcovství podán po uplynutí lhůty. Dříve tato pravomoc byla svěřena do rukou nejvyššího státního zástupce (§ 60 zákona o rodině).

DOMNĚNKY OTCOVSTVÍ A JEJICH POPŘENÍ

Otcem dítěte je muž, jemuž svědčí zákonná domněnka. Nový občanský zákoník obsahuje tři a půl zákonných domněnek. Které jsou logicky seřazeny tak, že přednost má první domněnka, před dalšími domněnkami a druhá domněnka má přednost před třetí. Níže uvedené domněnky lze popřít. Provádí se tak nejčastěji na základě znaleckého posudku znalce v oboru zdravotnictví, odvětví genetika. Popření otcovství je však časově omezeno. I kdyby se dokázalo, že domnělý otec není otcem biologickým, po uplynutí lhůt k popření, už není zbytí.

První domněnka otcovství

Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí 300. dne poté, co manželství zaniklo (např. rozvodem) nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Uvedené pravidlo se neuplatní v případě, kdy v období od zániku manželství nebo prohlášení manželství za neplatné se narodí dítě ženě znovu provdané s jiným mužem, a to i před uplynutím 300denní lhůty. V takovém případě je otcem pozdější manžel.

Zákon chrání i situace, kdy se narodí dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství (podáním návrhu na rozvod) a 300. dnem po rozvodu manželství. Pokud manžel (resp. bývalý manžel) prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, tak se má za to, že otcem je tento muž, jestliže se matka k oběma prohlášením připojí. Prohlášení těchto tří osob se činí v řízení před soudem na návrh kteréhokoliv z nich. Návrh však lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte.

Popření první domněnky otcovství

Popřít otcovství dítěte mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300. dnem po jeho zániku, lze jen tehdy, je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte (objektivně). Před 160. dnem od uzavření manželství lze popřít otcovství neomezeně (to neplatí, souložil-li manžel matky s matkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než 160 a více než 300 dní, nebo věděl-li při uzavření manželství, že je těhotná).

Manžel může popřít své otcovství u soudu do 6 měsíců (subjektivní lhůta) ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte. Nejpozději však do 6 let od narození dítěte (objektivní lhůta).

Druhá domněnka otcovství

Má se za to, že otcem je už, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Prohlášení se činí před soudem nebo příslušným matričním úřadem. Bylo-li takto určené otcovství, může soud výjimečně i bez návrhu zahájit řízení o určení otcovství, pokud dojde k závěru, že takto určený otec dítěte nemůže být jeho otcem.

Nedojde-li k určení otcovství podle výše uvedených pravidel, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.

Popření druhé domněnky otcovství

Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Nejpozději lze takto popřít otcovství do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k souhlasnému prohlášení (dojde-li k prohlášení dříve, než se narodí dítě, počíná běžet 6 měsíční lhůta ode dne narození dítěte).

Třetí domněnka otcovství

Má se za to, že otcem dítěte je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 (dříve 180 dní) a více než 300 dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti (tím se také popírá třetí domněnka).

 

NEZAPOMEŇTE

Řízení o popření lze zahájit pouze na návrh (§ 418 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. – výjimkou je § 793 OZ). Místně příslušným soudem bude okresní soud, v jehož obvodu má dítě bydliště. Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.




Vyhledat právní radu


Vepište slova, která vystihují Vaši životní situaci. Tlačítko Hledat vyhledá slova v bezplatných radách naší poradny.

 

Bezplatná poradna zdarma v emailu

Články bezplatné poradny zdarma publikujeme každý týden. Nepromeškejte žádný návod na řešení určité životní situace!
Stačí vepsat svůj email a kliknout na Přihlásit. Newsletter Právní linky je zdarma a lze jej kdykoli odhlásit.


 

Související články

Určování otcovství

Pokud rodič závažným způsobem porušuje své rodičovské povinnosti, může být zbaven rodičovské odpovědnosti

reklama
 

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.
Podle potřeby si zvolíte rozsah odborné odpovědi volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami.

Právní poradna online


Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší situaci postupovat z pohledu práva. Předplaťte si svého právníka na telefonu.

Telefonická právní poradna


Vzory smluv ke stažení

Stáhněte si levně kvalitní vzory smluv prověřené praxí advokátní kanceláře, s návodem užití a související legislativou.
Všechny naše vzory smluv a dokumentů jsou přizpůsobeny novému občanskému zákoníku.

Vzory ke stažení


Hotové odpovědi ke stažení

Stáhněte si levně kvalitní odpovědi na nejčastější právní situace ve formě předem připravených odpovědí.

Odpovědi ke stažení


Právní linka

V případě jakýchkoli nejasností zavolejte na telefon Právní linky 596 113 100, kde se Vám bude věnovat naše operátorka.

reklama