Bezplatná právní poradna zdarma
Všechny články  |  Dědictví  |  Dopravní nehody a přestupky  |  Exekuce  |  Lidská práva  |  Nájmy  |  Nemovitosti  |  Ostatní  |  Pracovní poměr  |  Reklamace  |  Rozhodčí doložka a řízení  |  Rozvod  |  Trestné činy a řízení  |  Závazkové právo, smlouvy  |  Zdravotnické právo  | 

Pracovní poměr

Nároky zaměstnance při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Nároky zaměstnance při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Téměř jakákoliv pracovní činnost v sobě obnáší riziko úrazu popř. nemoci z povolání, byť výkon některých zaměstnání je rizikovější více a některý méně. Ne každý úraz, ke kterému dojde v zaměstnání, však musí být nutně úrazem pracovním - např. úraz, který si zaměstnanec přivodí sice v zaměstnání, ale v důsledku své vlastní opilosti. Co přesně je pracovním úrazem definuje zákoník práce, podle kterého je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, jestliže k nim došlo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Co je pak nemocí z povolání upravuje nařízení vlády č. 290/1995.


Poradna zdarma, rada první

Zaměstnanec v pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání má nárok na náhradu ztráty na výdělku

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku náleží zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské. Náhrada ztráty na výdělku však přísluší i zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti, jestliže v důsledku pracovního úrazu pobírá nižší mzdu než před vznikem úrazu. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.


Poradna zdarma, rada druhá

Účelně vynaložené náklady zaměstnance spojené s léčením pracovního úrazu nebo nemoci z povolání hradí zaměstnavatel

Zaměstnanec má právo požadovat po zaměstnavateli náhradu účelně vynaložených nákladů, které musel investovat do svého léčení, jako jsou léky, speciální dietní stravování, náklady jízdného spojené s cestováním do zdravotnického řízení včetně cestovních nákladů rodinných příslušníků zaměstnance, kteří zaměstnance navštěvují v nemocnici, atd. Náklady se nahrazují až poté, co byly vynaloženy a poskytují se tomu, kdo je vynaložil. Kromě toho, pokud zaměstnanci vznikla v důsledku pracovního úrazu škoda na jeho věcech, je zaměstnavatel povinen mu tuto škodu nahradit. Hodnota věci se posuzuje podle stavu věci v době jejího poškození.


Poradna zdarma, rada třetí

Zaměstnanec, jenž utrpěl pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání, může požadovat rovněž náhradu bolestného a odškodnění za ztížení společenského uplatnění

Každý úraz zákonitě provází bolest a omezení poškozeného v jeho běžném životě, proto zaměstnancům, kteří utrpěli pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání, přísluší jednorázové odškodnění za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Pravidla pro odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění lze nalézt  v metodice Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jež nemá závazný charakter, je však při určování výše náhrady nemajetkové škody pro soudy pomůckou. V této metodice jsou jednotlivá zranění ohodnocena body odstupňovanými podle jejich závažnosti a následku, kdy hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění má být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.


Poradna zdarma, rada čtvrtá

V případě, že zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře, náleží odškodnění pozůstalým

Jestliže zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, přecházejí nároky vůči jeho zaměstnavateli na jeho pozůstalé. Mzdové a platové nároky do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže se zaměstnancem žili ve společné domácnosti. Pokud takových to osob není, stávají se peněžní nároky předmětem dědického řízení. Dále mají pozůstalí nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance a na přiměřené náklady spojené s pohřbem. Jestliže byli někteří pozůstalí odkázáni na výživu zemřelého zaměstnance, přísluší jim rovněž náhrada nákladů na výživu pozůstalých, a to do doby, do které by zemřelý zaměstnanec vyživovací povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, kdy by dosáhl věku 65 let. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým. Kromě toho přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřeným dětem zaměstnance jednorázové odškodnění ve výši 240.000 Kč, a stejná částka přísluší i rodičům zaměstnance, jestliže žili se zemřelým ve společné domácnosti. Věcná škoda způsobená zaměstnanci při jeho smrtelném pracovním úrazu se nahrazuje jeho dědicům.


Poradna zdarma, rada pátá

Pokud zaměstnavatel odmítá uznat úraz jako pracovní, může se zaměstnanec obrátit na inspektorát práce nebo na soud

Občas se stává, že zaměstnavatel odmítá úraz zaměstnance uznat jako pracovní, resp. tvrdí že nemoc zaměstnance nevznikla v důsledku zaměstnání. V takovémto případě se zaměstnanec může obrátit na inspektorát práce, popř. hygienickou stanici, aby tuto záležitost prošetřili a zkontrolovali, zda jsou u zaměstnavatele dodržovány bezpečnostní podmínky při práci. Jestliže zaměstnanec nebude ani po těchto podnětech úspěšný, může podat na zaměstnavatele žalobu, kde bude muset prokázat, že úraz, jenž utrpěl, byl v přímé v souvislosti s výkonem jeho pracovní činnosti. Oproti tomu zaměstnavateli nepřísluší rozhodovat o tom, jestli nemoc zaměstnance, je nemocí z povolání, toto posouzení závisí výlučně na určených lékařských střediscích. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.4.2016:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nařízení vlády č. 290/1995, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání




Vyhledat právní radu


Vepište slova, která vystihují Vaši životní situaci. Tlačítko Hledat vyhledá slova v bezplatných radách naší poradny.

 

Bezplatná poradna zdarma v emailu

Články bezplatné poradny zdarma publikujeme každý týden. Nepromeškejte žádný návod na řešení určité životní situace!
Stačí vepsat svůj email a kliknout na Přihlásit. Newsletter Právní linky je zdarma a lze jej kdykoli odhlásit.


 

Související články

Zaměstnanec má zákonný nárok na přestávky v práci a nepřetržitý odpočinek

Povinné zdravotní prohlídky zaměstnanců

K limitaci odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem

Šikana na pracovišti (mobbing, bossing a další) můžou vést až k sebevraždě

Nejčastější prohřešky zaměstnanců a jejich možné důsledky

Kdy může zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance

Vzájemný vztah občanského zákoníku a zákoníku práce (započtení na mzdu, ústní pracovní smlouva, předsmluvní odpovědnost)

Kdy má zaměstnanec nárok na příplatky za práci

reklama
 

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.
Podle potřeby si zvolíte rozsah odborné odpovědi volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami.

Právní poradna online


Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší situaci postupovat z pohledu práva. Předplaťte si svého právníka na telefonu.

Telefonická právní poradna


Vzory smluv ke stažení

Stáhněte si levně kvalitní vzory smluv prověřené praxí advokátní kanceláře, s návodem užití a související legislativou.
Všechny naše vzory smluv a dokumentů jsou přizpůsobeny novému občanskému zákoníku.

Vzory ke stažení


Hotové odpovědi ke stažení

Stáhněte si levně kvalitní odpovědi na nejčastější právní situace ve formě předem připravených odpovědí.

Odpovědi ke stažení


Právní linka

V případě jakýchkoli nejasností zavolejte na telefon Právní linky 596 113 100, kde se Vám bude věnovat naše operátorka.

reklama