Jak se zbavit nechtěného spoluuživatele Vašeho domu nebo bytu

Jak se zbavit nechtěného spoluuživatele Vašeho domu nebo bytu

Chystáte se prodat nebo pronajmout Váš dům či byt, ale brání Vám v tom Vaši příbuzní, kteří dům odmítají opustit? Máte problémy s bývalým partnerem, který se i po Vašem rozchodu, nemá v úmyslu vystěhovat z Vašeho bytu? Máte obavy, že u Vás zazvoní exekutoři pro dluhy nezdárného potomka holdujícího alkoholu a zábavě, ale nikoliv práci? Zda jste vůbec oprávněni tyto osoby vystěhovat, závisí na tom, na základě jakých právních důvodů Váš byt užívají; tyto důvody a rovněž zákonný postup při vystěhování si rozebereme níže.

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.


První rada právní poradny

Nežádoucí osobu nestěhujte nikdy násilně nebo svépomoci, ale obraťte se na soud, popřípadě na Policii

I když máte za to, že se některá osoba zdržuje u Vás neoprávněně, není zákonem dovoleno tuto osobu vystěhovat prostřednictvím násilí nebo prostým sbalením kufrů a vystěhováním na ulici. Je možné, že by se takto vystěhovaná osoba nijak nebránila, ale může také dojít situaci, kdy po Vás bude požadovat náhradu způsobené škody, popřípadě na Vás podá trestní oznámení. Proto je z právního hlediska nejlepším a zároveň zákonným postupem podání žaloby na vyklizení nemovitosti, a pokud se ani ve lhůtě určené v rozsudku žalovaná osoba nevystěhuje, můžete podat návrh na její vystěhování soudním vykonavatelem nebo exekutorem. Můžete zvážit také podání trestního oznámení pro neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru či pro neoprávněné užívání cizí věci.

Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší životní situaci postupovat. Zavolejte zkušeným advokátům na právní linku.

Více o telefonické právní poradně ⇢


Druhá rada právní poradny

Pokud se rozvedení manželé u pronajímaného bytu nedohodnou, kdo z nich bude byt nadále užívat, rozhodne o tom na návrh soud

Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v soudním řízení náhrada nebyla přiznána - v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení.

Pakliže manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

Jestliže pak manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.

Volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami zvolíte rozsah i cenu odborné odpovědi.

Více o právní poradně online ⇢


Třetí rada právní poradny

Jestliže je spolužijící osoba v nájemní smlouvě uvedena jako nájemce společně s Vámi, jedná se o společný nájem a nemůžete ji nutit k vystěhování

Uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu, přičemž společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti, a proto nelze v případě společného nájmu vyžadovat po dalším nájemci, neboť nájemní vztah s ním může ukončit pouze pronajímatel.

Jiná situace ovšem nastává, pokud ten, s nímž již nadále nechcete obývat společnou domácnost, není uveden na nájemní smlouvě, nýbrž odvozuje užívací právo k bytu od pouze Vašeho práva přijímat kohokoli ve své domácnosti (o přijetí dalšího člena domácnosti je nutné informovat pronajímatele a v některých případech je vyžadován i jeho písemný souhlas). V tomto případě můžete tento souhlas s užíváním bytu kdykoli odvolat. I zde je však nevyhnutelná žaloba na vyklizení bytu.

Pokud vystupujete jako pronajímatel, tedy jste vlastníkem domu nebo bytu a nežádoucí osoba u Vás bydlí na základě nájemní smlouvy, můžete ji tuto nájemní smlouvu vypovědět pro jeden ze zákonem stanovených důvodů, a to například pro ten, že byt potřebujete pro sebe.

Vypracování smlouvy na míru

Smlouva nájemní na pozemek
Smlouva nájemní na dům
Smlouva nájemní na byt
Smlouva nájemní na nebytový prostor
Smlouva podnájemní na byt


Čtvrtá rada právní poradny

Pozor si dávejte i v případě služebnosti k užívání nemovitosti či smlouvy o výměnku

Jestliže určitá osoba pobývá ve Vašem domě či bytě na základě služebnosti, musíte takovéto užívání strpět. Služebnost může zaniknout pouze na základě dohody nebo soudního rozhodnutí. Dále zaniká tehdy, nastanou-li takové trvalé změny, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. (typicky při zániku nemovitosti); přechodnou nemožností výkonu práva však služebnost nezaniká. O omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu může rozhodnout také soud, jestliže trvalou změnou poměrů vznikne hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby. Právo užívat nemovitost lze získat i na základě smlouvy o výměnku, která se uzavírá v souvislosti s převodem předmětné nemovitosti, a jež spočívá v tom, že převodce nemovité věci si vymíní pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout.


Pátá rada právní poradny

Trvalý pobyt pro přihlášenou osobu nezakládá nájemní či jiný vztah k bytu

Jestliže je někdo ve Vašem bytě přihlášen k trvalému pobytu, nesvědčí to o automaticky také tom, že má k bytu či domu užívací právo, neboť trvalý pobyt má především evidenční charakter. Toto mimo jiné potvrzuje také zákon o evidenci obyvatel, který stanoví, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k přihlašovanému objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Pokud se proto jedná o osobu, která není společným nájemcem, spoluvlastníkem, oprávněným ze služebnosti, či jiným oprávněným uživatelem domu, můžete proti ní podat žalobu na vyklizení bytu a její námitky, že má v domě právo bydlet na základě trvalého pobytu, můžete považovat za neopodstatněné. Typicky se jedná o situace, kdy rodiče chtějí vystěhovat své děti či jiné příbuzné, bývalého partnera - v těchto případech jednají zcela po právu. Pokud se následně vystěhovaná osoba neodhlásí z Vaší adresy jako místa trvalého pobytu sama, můžete tak učinit vy.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 25.5.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel