Nový občanský zákoník - případy z praxe
Všechny články  |  Dědictví  |  Lidská práva  |  Nájmy  |  Nemovitosti  |  Ostatní  |  Reklamace  |  Rozvod  |  Závazkové právo, smlouvy  | 

Ostatní

I po smrti je osobnost člověka zákonem chráněna

I po smrti je osobnost člověka zákonem chráněna

„Tak ten můj Olda nemá klid ani po smrti“ prohlásila manželka zemřelého Oldřicha Borůvky, když se doslechla o chování svého souseda. Soused Jarda Malina, nebožtíka Oldu již za jeho života velmi nenáviděl a pomlouval a rozhodl se jej znevažovat i po jeho smrti, a to zrovna ne hezkým způsobem. Jarda se nemohl smířit s tím, že se Oldovi po celý život dařilo lépe, než jemu, a proto na plot paní Borůvkové a dále i na dalších místech ve vesnici vylepil nevkusné plakáty, kterými projevoval radost nad smrtí Oldy.

Paní Borůvkovou jednání souseda velmi pohoršilo a vyzvala souseda, aby svého jednání zanechal. Ten se jí ale vysmál a vylepil další nevkusné plakáty. Jednání Jardy se proto rozhodl radikálně zastavit a potrestat bratr Oldy, Milan Borůvka. S prosbou o pomoc se obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO PANA MILANA BORŮVKU

  • Pan Milan Borůvka má právo domáhat se, aby se Jarda zdržel se zásahů do osobnosti jeho zemřelého bratra před soudem, případně i přiměřeného zadostiučinění (např. omluvy, pokud by nestačila, tak v penězích) - § 2951 odst. 2, § 2957.
  • Milan Borůvka je věcně legitimován k podání žaloby k soudu z důvodu příbuzenského vztahu k zemřelému. Vedle bratra může podat tutéž žalobu jakákoliv z osob zemřelému blízká - § 82 odst. 2.
  • Není rozhodné, zda k zásahům došlo již za života pana Borůvky nebo až po jeho smrti. Právo domáhat se ochrany osobnosti se nepromlčuje.

 

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU OCHRANY OSOBNOSTI PO SMRTI ČLOVĚKA NALEZNETE?

§ 82 odst. 2, § 113-117, § 2951 odst. 2, § 2956-2968 Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY


Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.


Nový občanský zákoník podstatně mění dosavadní úpravu týkající se smrti člověka (nehledě na úpravu dědického práva). První pozitivní změnou je rozšíření okruhu osob, které jsou oprávněny bránit osobnost zemřelého. Za účinnosti starého občanského zákoníku toto právo náleželo pouze manželovi (partnerovi), dětem nebo rodičům. NOZ přiznává právo žalovat škůdce kterékoliv osobě blízké (např. bratrovi, tetě nebo nejlepšímu kamarádovi). Důležité změny pak nacházíme v oblasti rozhodování o osudu člověka po jeho smrti, zejména v otázkách pitev, použití těla pro výzkumné účely či o podobě pohřbu.

CO JE NOVÉHO V OBLASTI OCHRANY LIDSKÉHO TĚLA PO SMRTI?

Náhrada při ublížení na zdraví

Mimořádnou změnou je zrušení tzv. bodové vyhlášky 440/2001 Sb., která poměrně přesně určovala výši náhrady při ublížení na zdraví, při pracovním úrazu a nemoci z povolání (tzv. bolestného nebo výši náhrady za ztížení společenského uplatnění). Nově občanský zákoník pouze zavádí neuzavřeným výčtem to, co má být odčiněno. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Stanovení výše bolestného nebo ztížení společenského uplatnění je tedy na poškozeném. Pokud však mezi poškozeným a škůdcem nedojde k dohodě o náhradě, rozhodne o nároku poškozeného soud. Pokud nepůjde výši náhrady určit, stanoví se podle zásad slušnosti. V současné době Nejvyšší soud připravuje metodiku k určování výše bolestného a ztížení společenského uplatnění podle nové právní úpravy (NOZ).

Náhrada při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví

I v této oblasti došlo k poměrně zásadní změně, když nový občanský zákoník zrušil paušální částky za usmrcení (např. 240.000 Kč pro manžela, dítě nebo rodiče). Zároveň rozšířil okruh osob, které mají právo na náhradu. Právo na peněžitou náhradu má manžel, rodiče, děti nebo kterákoliv osoba blízká. Výše peněžité náhrady by měla odpovídat plně jejich utrpení.

Ochrana lidského těla po smrti člověka

Zákon nově výslovně upravuje právo člověka rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. Tím se míní zejména provádění pitev, použití těla pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům pro lékařské fakulty. Pokud však člověk žádnou vůli neprojeví, tak platí, že s provedením pitvy nebo jiným použitím svého těla nesouhlasí. Nevyvratitelná domněnka nesouhlasu s pitvou neplatí absolutně. Existují zvláštní zákony (Zákon o zdravotnických službách), které stanoví povinnost provádění pitev, bez ohledu na projevenou či neprojevenou vůli. Provedení pitvy je povinné např. při podezření, že smrt člověka byla způsobená trestným činem, při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti atd. Z výše uvedeného vyplývá, že domněnka nesouhlasu může být aplikovatelná pouze u anatomických pitev, nikoli však u pitev soudních či zdravotních. Jiné pravidlo platí např. u transplantací, kde je režim domněnky opačný: pokud nebylo prokázáno, že člověk za života s transplantací nesouhlasí, platí, že souhlasí.
Právo člověka rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem, se neváže pouze na provádění pitev nebo výzkumné účely, nýbrž také právo rozhodnout, kde se tělo po smrti uloží, jestli v hrobu, ve hrobce nebo se zpopelní v krematoriu. I tento směr je limitován zvláštním zákonem, kterým je zákon o pohřebnictví.

Pohřeb

Člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Toto oprávnění je nutno vykládat i ve vztahu k zákonu o pohřebnictví. Oprávnění se týká pouze volby místa smutečního obřadu, jeho průběhu (zpopelnění s obřadem, bez obřadu, obřad s uložením do země apod.), případně místa, kde budou ostatky uloženy (veřejné nebo neveřejné pohřebiště). Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu příbuzný (hierarchicky: manžel, děti, rodiče, sourozenci, neteře a synovci, jakákoliv osoba blízká). Není-li žádná z osob blízkých, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel. Uvedenou hierarchií je také daná váha hlasu, kterou mají příbuzní při volbě pohřbu.
Náklady pohřbu se hradí z pozůstalosti. Pokud však nemůže být vzhledem k finanční situaci vyhověno přáním zemřelého, lze se od jeho rozhodnutí odchýlit a musí se pohřbít alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí. Může však nastat i situace, kdy pozůstalost k náhradě nákladů pohřbu nestačí a nikdo není ochoten je dobrovolně pokrýt. V takovéto situaci hradí náklady obec, která je pak oprávněna žádat náhradu od státu.

NEZAPOMEŇTE

  • Kdo souhlasí s pitvou nebo s použitím těla pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům, může své stanovisko nechat zapsat do veřejného rejstříku, který k těmto účelům bude zřízen. Místo zápisu ve veřejném rejstříku lze souhlas projevit ve veřejné listině (notářský zápis) nebo vůči poskytovateli zdravotních služeb s účinky vůči tomuto poskytovateli (velmi problematické ustanovení, neboť velmi často je zařízení provádějící pitvy odlišné od zařízení, ve kterém k projevení souhlasu může dojít).
  • Souhlas lze dodatečně odvolat.
  • Pokud nebude za života projeven souhlas, může ho po smrti člověka projevit osoba blízká.
  • Ze zákona o státní sociální podpoře máte za určitých podmínek nárok na tzv. pohřebné. Na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osoba, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte (osoba musí mít trvalý pobyt na území ČR). Výše pohřebného činí 5000 Kč.
  • Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na:

    a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

    b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

    c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.



Vyhledat právní radu


Vepište slova, která vystihují Vaši životní situaci. Tlačítko Hledat vyhledá slova v bezplatných radách naší poradny.

 

Bezplatná poradna zdarma v emailu

Články bezplatné poradny zdarma publikujeme každý týden. Nepromeškejte žádný návod na řešení určité životní situace!
Stačí vepsat svůj email a kliknout na Přihlásit. Newsletter Právní linky je zdarma a lze jej kdykoli odhlásit.


 

Související články

Právo na život a jiná osobnostní práva v českém právu

Ochrana osobnosti - ochrana podoby, zákonné licence, bulvár

Očekáváte vlastní nezpůsobilost právně jednat? Využijte „Podpůrná opatření"

V případě, že svědkovi trestného činu hrozí nebezpečí, lze mu poskytnout zvláštní ochranu

Úsměv do kamery nestačí, aneb kdy můžete dát fotku svého známého na Facebook

reklama
 

Právní poradna online

Získejte odborné právní poradenství za cenu, kterou si můžete dovolit. Dotaz položíte online, odpověď advokátní kanceláře Vám přijde emailem.
Podle potřeby si zvolíte rozsah odborné odpovědi volbou krátkého dotazu, složitějšího dotazu nebo rozsáhlého dotazu s přílohami.

Právní poradna online


Telefonická právní poradna

Vyřešte naléhavý právní problém ihned. Okamžitě vám poradíme, jak ve vaší situaci postupovat z pohledu práva. Předplaťte si svého právníka na telefonu.

Telefonická právní poradna


Vzory smluv ke stažení

Stáhněte si levně kvalitní vzory smluv prověřené praxí advokátní kanceláře, s návodem užití a související legislativou.
Všechny naše vzory smluv a dokumentů jsou přizpůsobeny novému občanskému zákoníku.

Vzory ke stažení


Hotové odpovědi ke stažení

Stáhněte si levně kvalitní odpovědi na nejčastější právní situace ve formě předem připravených odpovědí.

Odpovědi ke stažení


Právní linka

V případě jakýchkoli nejasností zavolejte na telefon Právní linky 596 113 100, kde se Vám bude věnovat naše operátorka.

reklama