Spolky – přechod na novou úpravu

Spolky – přechod na novou úpravu

Fotbalový klub pod názvem TJ Nový zákonov, jež svou existenci datuje již od 30. let 20. století má dohromady 30 členů. Stanovy fotbalového klubu nebyly dotčené změnou více jak dvacet let, ale s tím si předseda klubu pan Borůvka po celou dobu nedělal starost. Zděšení ve vedení oddílu nastalo v okamžiku, kdy se v médiích objevila zpráva, že občanská sdružení se od 1. ledna 2014 ruší a nahrazují se jimi spolky, a že je potřeba přizpůsobit název a stanovy novým pravidlům.

Vedení se změnou názvu nesouhlasilo, neboť název byl v celém kraji dobře znám i z toho důvodu, že klub každoročně pořádal soutěž v pojídání klobásek, které se pravidelně účastní až stovky soutěžících. S prosbou o pomoc se vedení obrátilo na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO TJ NOVÝ ZÁKONOV

  • Vedení nemusí mít strach o existenci klubu. Z právní formy občanského sdružení se spolek stane automaticky. Vedení má relativně dost času na to, aby své stanovy přizpůsobili nové právní úpravě (do 1. ledna 2017). Je však nepravděpodobné, že stanovy budou v zásadním rozporu s pravidly NOZ, neboť úprava spolkového práva je mnohem liberálnější, než tomu bylo doposud.
  • Název je potřeba upravit do 1. ledna 2016. Pokud však vedení klubu prokáže, že existují důležité důvody pro zachování stávajícího názvu, změna názvu není povinná. Z příkladu vyplývá, že název klubu je v tamní společnosti zažitý, je s ním spojena tradice klubu a v neposlední řadě prestiž. Nelze tedy předpokládat, že název je s někým jiným zaměnitelný nebo klamavý (§ 3042).

 

KDE PRÁVNÍ ÚPRAVU SPOLKOVÉHO PRÁVA NALEZNETE?

§ 214 - 302 v části druhé, hlavě druhé, dílu třetím, oddílu druhém, pododdílu druhém zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
§ 26 – 30 v části prvé, hlavě třetí, dílu druhém zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY


Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.

 

Neziskový sektor prošel změnami, zejména co do právních forem neziskových společností. Došlo ke zrušení speciálních zákonů, jako např. zákon o sdružování občanů (č. 83/1990 Sb.), zákon o obecně prospěšných společnostech (č. 248/1995 Sb.) nebo zákon o nadacích a nadačních fondech (č. 227/1997 Sb.). Veškerá úprava těchto společností je koncentrována v rámci části prvé nového občanského zákoníku.

Občanská sdružení nahradil vhodnější pojem, tím se stal tradiční spolek. Při porovnání obsáhlosti zákona o sdružování s úpravou spolků v NOZ, je úprava v NOZ očekávaně obsáhlejší. Stejně jako za staré úpravy může být hlavní činností spolku jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Spolkové právo však nezakazuje spolkům podnikat, nicméně zisk z podnikání se musí refinancovat – např. zisk z prodeje vstupenek na taneční vystoupení nebo zisk z pronájmu místností apod. (nikoli vyplatit členům spolku). Konkrétní změny nacházíme v oblasti založení spolku, vnitřní organizaci - pobočné spolky, které se nově zapisují do spolkového rejstříku.

JAKÉ JSOU NOVINKY V OBLASTI SPOLKOVÉHO PRÁVA?

Jak se promění občanské sdružení ve spolek?

K přeměně z občanských sdružení na spolky došlo 1. ledna 2014 automaticky. Zákon akorát stanoví tří letou dobu na to, aby si spolky upravily stanovy podle pravidel NOZ. K souladu by tedy mělo dojít do 1. ledna roku 2017. Co se týče rejstříkových údajů, tak ty byly postupně na základě podkladů Ministerstvem vnitra předány Ministerstvu spravedlnosti, které je zavedlo do nového spolkového rejstříku.

Je třeba změnit i název?

Zákon v § 3042 upravuje povinnost změny názvu bývalého občanského sdružení na název vyhovující ustanovením § 216, a to do dvou let od účinnosti NOZ, tedy do 1. ledna 2016. Totiž název musí obsahovat slova "spolek" nebo "zapsaný spolek", postačí však zkratka "z. s. Zákon je benevolentnější tam, kde jsou pro to důležité důvody, zejména když název občanského sdružení je užíván dlouhodobě a je s ním spojena určitá tradice a kvalita, v takovém případě není změna názvu povinná.

Otázka, kterou si položilo nemalé množství zakladatelů spolků je, co se stane, když nesplní uvedené povinnosti? V takovém případě soud spolek vyzve, aby potřebné údaje doplnil nebo pozměnil, jinak mu hrozí řízení o zrušení spolku.

Jak založit spolek?

Založit spolek můžou alespoň tři osoby (fyzické nebo právnické), shodnou-li s na obsahu stanov (v písemné formě). Minimálním obsahem stanov jsou následující údaje:

  • název a sídlo spolku (např. „Spolek milující NOZ“ Ostrava)
  • účel spolku (obecně prospěšný za účelem poskytování právních rad související s NOZ)
  • práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,
  • určení statutárního orgánu (např. Jaromír Občanský, jedná za společnost samostatně)

Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku.

Jak vzniká spolek?

Jakmile máte v rukou stanovy, k úspěšnému vzniku spolku je zapotřebí dodat rejstříkovému soudu (krajský soud) zápis, který osvědčí průběh ustavující schůze a čestné prohlášení člena statutárního orgánu o tom, že je způsobilý vykonávat tuto funkci či souhlas vlastníka nemovité věci, ve které má spolek sídlo. V konkrétních případech může rejstříkový soud požadovat i vícero dokumentů.

Který orgán vede spolkový rejstřík?

Před 1. lednem 2014 vedlo evidenci občanských sdružení Ministerstvo vnitra. Nově vedou spolkový rejstřík soudy pod záštitou Ministerstva spravedlnosti. Z evidence vedené Ministerstvem vnitra nebylo na veřejnosti (zejména pak věřitelům) zjevné, kdo je statutárním orgánem (jakým způsobem jedná) nebo jaký je předmět činnosti sdružení. Ani stanovy občanských sdružení nebyly doposud veřejné. To se s příchodem nového spolkového rejstříku mění. Ostatně vyhledat si spolek a jeho stanovy můžete na webové stánce: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik.

Může být členem spolku i právnická osoba?

Dosavadní právní úprava připouštěla, aby členem spolku byla právnická osoba, nicméně návrh na registraci občanského sdružení mohl podat pouze přípravný výbor, ten byl ovšem tvořen pouze fyzickými osobami. Tato absurdní úprava je odstraněna, když § 214 stanoví, že založit spolek můžou alespoň tři osoby (lhostejno, zdali fyzické nebo právnické).

NEZAPOMEŇTE

  • Dluh hlavního spolku je dluhem i pobočného celku, to však neplatí naopak (§ 229 odst. 4, věta druhá).
  • Pokud se spolek zrušuje bez nástupce, nastává tzv. likvidační řízení. Není-li ve stanovách vymezeno, jak se naloží s likvidačním zůstatkem, náleží zůstatek spolku s obdobným účelem založení. Není-li takový, předá se obci, na jejímž území má spolek sídlo (§ 272 odst. 2).
  • Soudní poplatek za první zápis spolku do rejstříkového soudu činí 1000 Kč. Tisícikoruna platí také pro změnu nebo doplnění zápisu u spolku.