Právo na dobrou náladu
Tak prý je tu krize. Ekonomická, krize hodnot, krize charakterů, krize přírodní, krize vztahová…
Lidé, brblající denně na facebooku a dalších sociálních sítích, posílající e-maily o tom, jak jsme na tom strašlivě špatně, diskutující u piva nad zrůdností dnešní doby, jakoby se poslední dobou přemnožili…
Jsme na tom skutečně tak zle? Nikoli. Jsme na tom dobře, dokonce velmi dobře. Nakupujeme denně tolik zbytečností a ještě to dokážeme komentovat slovy, že je drahota. Jako ta paní v jednom hypermarketu nad přeplněným nákupním vozíkem přetékajícím jídlem. „No vidíte to? Tisícovka pryč a skoro nic za ni nemám…“
Nadáváme na politiky, přitom jsme si je sami zvolili, smějeme se vrávorajícímu prezidentovi, přitom jsme dobře věděli, že se rád napije a je hulvát – jen jsme tomu říkali, že je takový lidský, jeden z nás a je s ním sranda – ty jeho bonmoty! Takže máme, co jsme chtěli.
Vím, že to je klišé, ale funguje – pokud budete mít pocit, že máte krizi, podívejte se okolo sebe a zeptejte se na krizi lidí, kteří dnes a denně bojují o život svých nemocných dětí, zeptejte se lidí, kteří přišli o všechno a snaží se začít znovu, lidí, kteří pomáhají nezištně druhým.
Nenechme si sebrat právo na dobrou náladu. Máme se tak dobře jako nikdy předtím a jestli jenom trochu můžeme ovlivnit svou budoucnost, můžeme být šťastní. Krize není, je to jenom slovo.