Právo na šťastný život aneb Češi se jdou soudit
Dílčí úspěchy lidí, kteří se rozhodli soudit se stupidními nápady bank, úřadů či obchodníků, a uspěli, posilují víru Čechů v právo. Zápisník Právní linky zjistil, že do Štrasburku míří hromadná žaloba Čechů, kteří se chtějí soudit, protože nejsou šťastní a viní z toho český stát.
„Začalo to někdy na podzim roku 2009. Do té doby se mi celkem dařilo, pak jsem ale přišel o práci a utekla ode mě žena. Přestal jsem být šťastný,“ říká jeden z členů iniciativy Právo na štěstí Karel Hordubal. A proč žaluje stát, když jej vyhodil zaměstnavatel a žena utekla s kamarádem?
„Právo na štěstí je podle nás jedním z nejzákladnějších lidských práv. Rozhodli jsme se, že si ho vymůžeme na státu – ať mi vláda nebo úřady najdou novou práci a přivedou zpět ženu, Vždyť rodina je přece základ státu,“ hřímá Hordubal.
Další člen iniciativy Právo na štěstí Jiří Jiříček tvrdí, že má na český stát neskutečný vztek a hodlá z něj vymoci minimálně několik desítek milion korun. Důvod? „Už osm let, pět měsíců a třicet sedm dní mám špatnou náladu,“ říká Jiříček. Co bylo na počátku už neví, ví však, že chce mít zase dobrou náladu.
Další z aktivistů viní stát z toho, že se na něj již tři roky křivě dívá řidič autobusu MHD, jiný člen iniciativy žene stát odpovědnosti za to, že je brankářem tak strašlivě špatného fotbalového týmu, který dostává pravidelně osm až dvanáct branek.
Prominentní vládní právník Petr Prší tvrdí, že žaloba je tak šílená, že může u evropského soudu uspět. „Loni tam vyhrál jeden Slovinec, který zažaloval stát za to, že má nohy do iks,“ říká Prší.
Právní zástupce iniciativy Právo na štěstí Tomáš Káně říká, že výrok soudu může být přelomový. „Pokud uspějeme, založíme z vyplacených peněz fond na placení dalších soudních sporů. Možná, že pomůžeme i protistraně. Obáváme se totiž, že se brzy začne soudit i řada státních účetních, protože je po našem vyhraném soudu přejde smích,“ říká Káně.