Právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností

Právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností

Soudy v rámci trestního řízení mohou rozhodovat jak o náhradě škody, tak o nárocích poškozeného na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností. Toto řízení, jenž je vedeno samostatně, avšak souběžně s hlavním trestním řízením, se označuje jako tzv. adhezní řízení. Tento článek je zaměřen na jednotlivé nároky na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností.

Poradna zdarma, rada první

Co je to nemajetková újma

Nemajetkovou újmou se rozumí jakákoliv újma, která pro poškozeného nepředstavuje přímý zásah do jeho majetku. Především se jedná o intervenci do cti, zdraví či soukromí osoby, přičemž následky takového jednání mohou mít sekundárně vliv i na majetkové poměry poškozeného.

Poškozenému se nemajetkové újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním (satisfakcí). Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, pokud nelze zajistit skutečné a dostatečně účinné odčinění újmy jiným způsobem. Způsob a výše zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné, čímž je především úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Při stanovení způsobu a výše zadostiučinění je nutné brát v potaz rovněž obavu poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

Poradna zdarma, rada druhá

Náhrada při ublížení na zdraví

Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. V případě, že poškozením zdraví vznikla překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Od 1. 1. 2014 neupravuje odškodňování újem na zdraví žádný právní předpis. Vodítkem soudům při jejich rozhodování o odčinění bolesti a ztížení společenského uplatnění je Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolesti a společenského uplatnění), jež přijalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu přijalo dne 12. 3. 2014 jako doporučení k aplikaci § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Poradna zdarma, rada třetí

Náhrada při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví osoby blízké

Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Výše této náhrady rovněž není žádným právním předpisem stanovena, avšak především by měla plně vyvažovat utrpení osoby blízké.

Při určení výše náhrady nemajetkové újmy je nutné zohlednit okolnosti jak na straně poškozeného, tak na straně škůdce. Kritéria na straně poškozeného mohou být zejména intenzita vztahu poškozeného se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, otázka hmotné závislosti pozůstalého na usmrcené osobě a případné poskytnutí jiné satisfakce (např. omluva, projev lítosti, jakákoliv dobrovolná úhrada náhrady škody, odsouzení žalovaného v trestním řízení atd.). Z výše uvedených kritérií na straně poškozeného je pro výši náhrady podstatná hodnota vztahu poškozeného se zemřelým. Okolnostmi na straně škůdce mající vliv na určení výše náhrady nemajetkové újmy je především postoj škůdce (lítost, náhrada škody, omluva aj.), dopad události do duševní sféry škůdce, jeho majetkové poměry, míra zavinění, ev. míra spoluzavinění usmrcené osoby. S ohledem na dosavadní judikaturu, cenový vývoj a zahraniční zkušenosti doporučil Nejvyšší soud jako základní rozpětí pro stanovení výše této náhrady 240.000 Kč až 500.000 Kč v typovém případě nejbližších osob (manželé, rodiče a děti´, jsou-li výše popsaná kritéria neutrální.

 

Poradna zdarma, rada čtvrtá

Kdo může být poškozeným (sekundární oběť)

Poškozeným, kterému byla způsobena nemajetková újma, může být i osoba, která způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí. Škůdce v takovém případě nahradí nemajetkovou újmu takové osobě (sekundární oběť), odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, není-li možné ji odčinit jinak. V praxi se především jedná o odčinění nemajetkové újmy v důsledku šoku, deprese či traumatu z toho, co poškozený jako sekundární oběť viděl či zažil, aniž by musel mít příbuzenský vztah s tím, koho událost postihla primárně. Zákon neurčuje rozsah odškodnění nemajetkové újmy způsobené sekundární oběti, výši této náhrady tak bude vždy nutné posoudit individuálně.

Poradna zdarma, rada pátá

Cena zvláštní obliby

Pokud protiprávní jednání škůdce směřuje k samotnému způsobení škody či k osobě poškozeného, kdy škůdce poškodí věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. Cenu zvláštní obliby může mít jakákoliv věc, ke které má poškozený osobní citový vztah a je pro něj z tohoto důvodu důležitá a nepostradatelná. Má-li věc pro poškozeného tuto hodnotu, odškodní škůdce poškozenému nemajetkovou v tomto případě zejména psychickou újmu za její ztrátu, přičemž cena zvláštní obliby může několikanásobně převýšit cenu obvyklou. Škodolibě jedná ten, kdo má ze způsobené škody radost, komu působí potěšení, že někdo jiný utrpěl újmu. Naopak svévolně jedná ten, kdo jedná jen bezúčelně, čistě z rozmaru, schválnosti, umíněnosti či zvůle.

 

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 27. 06. 2016:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník