Za škodu způsobenou orgány veřejné moci odpovídá stát

Bezplatná poradna, rada první

Stát odpovídá například i za škodu způsobenou exekutory při výkonu exekuční činnosti

Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily:

• státní orgány
• právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona
• orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona

Za výkon státní správy se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Činnost notáře a soudního exekutora se považuje za úřední postup.

Bezplatná poradna, rada druhá

Požadovat náhradu škody je možné až po vyčerpání všech opravných procesních prostředků

Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li však o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

Bezplatná poradna, rada třetí

Nárok na náhradu škody má rovněž vazebně stíhaná osoba, pokud bylo vůči ní trestní stíhání zastaveno, byla zproštěna obžaloby nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu

Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Dále má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To ovšem neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uplatněním svého práva udílet milost nebo amnestii. Právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým. Rovněž má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření osoba, na níž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším řízení jako nezákonné zrušeno.

Bezplatná poradna, rada čtvrtá

Pokud si odsouzený výkon trestu odnětí svobody zavinil sám, náhradu škody po státu požadovat nemůže

Právo na náhradu škody nemá:

• ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo
• ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován

Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud

• v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu,
• bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání,
• výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání,
• trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu.

Bezplatná poradna, rada pátá

Nesprávný úředním postupem je také nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě

Stát odpovídá také za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Nárok na náhradu škody se uplatňuje u Ministerstva spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, nebo u příslušného úřadu, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů účinných ke dni 16. 2. 2017:
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci