Kdy může zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance

Kdy může zaměstnavatel kontrolovat zaměstnance

Podle průzkumu, který proběhl v USA, přicházejí tamní zaměstnavatelé dohromady až o několik biliónů dolarů ročně v důsledku pracovní neaktivity zaměstnanců, kteří podstatnou část pracovní doby tráví na sociálních sítích, slevových serverech, aukcí a dalších volnočasových internetových stránkách. Jiný průzkum však zjistil, že tato skutečnost trápí pouhých 20 % zaměstnavatelů, kteří si tak prý uvědomují, že krátkodobé odreagování zaměstnance od práce zvyšuje jeho celkovou aktivitu a produktivitu. Situace v česku se od USA jistě neliší. Do popředí se stále více dostávají firmy, které zaměstnavatelům nabízejí softwary, které umožní zaměstnavatelům monitorovat, které internetové stránky zaměstnanci navštěvují, a to včetně času, který na těchto stránkách tráví. S tímto pak vyvstává další otázka, do jaké míry je tato kontrola přípustná. Přesně na toto a další situace, v nichž je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat zaměstnance, se zaměříme v tomto článku.


Poradna zdarma, rada první

Možnost zaměstnavatele sledovat internetové stránky navštívené zaměstnancem, je nepřímo zakotvena i v zákoníku práce

Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování tohoto zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat, případně upravit v pracovním řádu, apod. Kontrolu zákazu užívání výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance tak lze přiměřeným způsobem vykonávat i sledováním navštěvovaných internetových stránek. Přiměřenost spočívá zejména v tom, že zaměstnavatel nesmí nepřípustně zasahovat do soukromí zaměstnance, čtením jeho soukromých zpráv, atd.


Poradna zdarma, rada druhá

Nadměrné sledování webových stránek zaměstnancem, které nesouvisí s jeho pracovní činností, může být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru

Skutečnost, že nadměrné sledování webových stránek zaměstnancem, které nesouvisí s jeho pracovní činností, může být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, již judikoval Nejvyšší soud, který v kauze, kde se zaměstnanec jisté firmy domáhal prohlášení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, který s ním zaměstnavatel rozvázal proto, že během jednoho kontrolovaného měsíce zaměstnanec strávil na internetu prohlížením stránek nesouvisející s jeho zaměstnáním 102,97 hodin z celkového počtu 168. Zaměstnanec se bránil tím, že zaměstnavatel porušoval zákoník práce nepřípustnou kontrolou jeho činnosti. Nejvyšší soud, po předchozím řízení před obecnými soudy dal nakonec za pravdu zaměstnavateli a dovodil, že o soukromí zaměstnance jistě vypovídá i údaj o tom, které internetové stránky sleduje, avšak podstatou kontroly není toto zjištění, nýbrž pouze zjištění, zda zaměstnanec sleduje takové internetové stránky, které s výkonem jeho práce nesouvisejí a jestliže zaměstnanec porušuje své pracovní povinnosti v takovém rozsahu, může to být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru.


Poradna zdarma, rada třetí

O případném sledování zaměstnanců kamerovým systémem, musí být zaměstnanci vždy informováni

Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. To znamená, že zaměstnavatel musí zaměstnance informovat nejenom o tom, že v místě jeho pracoviště je instalován kamerový systém, ale také i například o tom, že kontroluje jeho firemní poštu. Zaměstnavatel však nemůže kontrolovat obsah zpráv zaměstnance v jeho soukromé emailové schránce, ale je oprávněn zjistit, kolik času na této stránce zaměstnanec strávil.


Poradna zdarma, rada čtvrtá

Zaměstnavatel může z důvodu ochrany majetku činit i prohlídky zaměstnanců

Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti, a co je důležité osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví. V praxi se jedná zejména o zaměstnání, kdy zaměstnanci přicházejí do styku s různým sortimentem, který lze snadno odnést, tedy především v obchodech, dílnách, apod., a zaměstnavatel nemá jinou možnost, jak případné odcizení majetku kontrolovat.


Poradna zdarma, rada pátá

V případě pracovní neschopnosti zaměstnance, je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel dále smí požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je pak povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností. Jestliže zaměstnavatel zjistí porušení povinnosti zaměstnance dodržovat léčebný režim, je povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu a stejnopis tohoto záznamu doručit zaměstnanci, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 29. 7. 2016:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce