Kdy má zaměstnanec nárok na příplatky za práci

Kdy má zaměstnanec nárok na příplatky za práci

Zaměstnanec vykonává zaměstnání zejména za účelem dosahování mzdy, kterou si se zaměstnavatelem sjednal. V určování výše mzdy je zaměstnavatel limitován pouze ustanoveními o minimální a zaručené mzdě. Vedle nároku na mzdu za vykonanou práci však může zaměstnanci přímo ze zákona vzniknout právo na příplatek k této mzdě, a to především tehdy, kdy zaměstnanec plní své pracovní úkoly nad rámec pracovní smlouvy nebo ve ztížených pracovních podmínkách. Ve kterých případech přísluší zaměstnanci nárok na příplatek za jím vykonanou práci, se dozvíme v tomto článku.


Bezplatná poradna, rada první

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci buď příplatek ke mzdě nebo náhradní volno

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek. Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno však zaměstnanci nepřísluší, je-li jeho mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto, přičemž práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.


Bezplatná poradna, rada druhá

Práci přesčas smí nařizovat zaměstnavatel zaměstnanci pouze v určitém rozsahu

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně a zaměstnavatel jí může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za stanovených podmínek i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad tento rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.


Bezplatná poradna, rada třetí

Za práci konanou ve svátek má zaměstnanec nárok na náhradní volno nebo se může se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.


Bezplatná poradna, rada čtvrtá

Za práci konanou v noci přísluší zaměstnanci nejméně 10% příplatek, pokud kolektivní smlouva nestanoví jinou výši příplatku

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku (tedy v podstatě lze i poskytování tohoto příspěvku vyloučit). Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.


Bezplatná poradna, rada pátá

Nárok na příplatek za práci, má i zaměstnanec, který pracuje ve ztíženém pracovním prostředí

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Na základě tohoto vládního nařízení je ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku myšleno prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně vždy 10 % částky, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy, tedy nejméně 10% z částky 8.500 Kč za měsíc nebo 50,60 Kč za hodinu


V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 27.4.2016:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí