Jak vypořádat společné jmění manželů

Rady v tomto článku jsou v souladu s novým občanským zákoníkem.

První rada právní poradny

Předně se nejdříve na rozdělení společného jmění s bývalým manželem pokuste dohodnout

Pokud to vztahy s bývalým manželem umožňují, je samozřejmě nejlepší, když se na rozdělení společného majetku a závazků mezi sebou domluvíte. Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva (to se týká především nemovitostí, u nichž je rovněž nutný i vklad do katastru nemovitostí). Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali. Dohodou nesmí být dotčena práva třetích osob, a to zejména věřitelů, což může nastat např. tehdy, kdy manžel - dlužník s úmyslem zkrátit své věřitele převede veškerý majetek náležející do společného jmění na druhého manžela. V tomto případě by se dotčená osoba mohla domáhat, aby soud určil, že vypořádání je vůči ní právně neúčinné. Rovněž nezapomeňte, že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

Druhá rada právní poradny

Pokud domluva nepřichází v úvahu, požádejte o vypořádání soud

K podání návrhu je oprávněn kterýkoliv z bývalých manželů a řízení je třeba zahájit do tří let od zániku manželství. Návrh se podává k okresnímu soudu, který rozhodl o rozvodu manželství a podléhá soudnímu poplatku ve výši 2.000 Kč, přičemž tento poplatek se zvyšuje o 5.000 Kč za každou nemovitost a o 15.000 Kč za každý podnik nebo jeho organizační složku, jež jsou předmětem vypořádání. Nezbytnou součástí žaloby je Váš návrh, jak má soud rozhodnout, tj. specifikujte společný majetek a závazky a navrhněte, co má připadnout Vám, a co vašemu bývalému manželovi. Pamatujte, že návrh na vypořádání společného jmění soudem můžete podat i tehdy, pokud se s manželem nedohodnete na rozdělení pouze některého majetku nebo dluhu, nebo pokud některé věci či závazky v dohodě opomenete.

Třetí rada právní poradny

Vaším návrhem rozdělení společného majetku není soud vázán

Základní zásada, která se uplatňuje pro vypořádávání společného jmění, je ta, že podíly obou manželů jsou stejné. Mimoto však soud přihlíží zejména k potřebám nezaopatřených dětí (zde je tedy rozhodující, který z manželů získal děti do své péče), jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se z nich kdo zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících společného jmění (často se zohledňují takové skutečnosti, jako je případný alkoholismus, drogy, gamblerství, násilné chování, apod.). Pokud tedy v žalobě budete navrhovat konkrétní rozdělení majetku, nemusí Vám soud vyhovět a společné jmění vypořádat jinak.

Dále je každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, což bývá realizováno obvykle formou zápočtů.

Čtvrtá rada právní poradny

Pokud se na vypořádání majetku nedohodnete nebo nepodáte ve stanovené době návrh k soudu, rozhodne o rozdělení společného jmění zákon

Jestliže k vypořádání společných aktiv a pasiv nedošlo dohodou ani rozhodnutím soudu, popř. některý majetek nebo závazky nebyly vypořádány, nastupuje po třech letech od právní moci rozsudku, jimž se manželství rozvedlo, zákonná nevyvratitelná domněnka. Na základě této právní fikce platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá a ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou. Stejně tak ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma.

Pátá rada právní poradny

Rozvod manželství není jediná situace, kdy dochází k zániku společného jmění a potřebě společný majetek a závazky vypořádat

K zániku společného jmění manželů dochází také v případě, kdy jeden z manželů zemře či je prohlášen za mrtvého, ale i tehdy, kdy je na majetek jednoho z manželů vyhlášen konkurs nebo vysloven trest propadnutí majetku v trestním řízení, a je tedy nutné ho pro tyto účely vypořádat.

Jestliže jeden z manželů zemře, rozhodne soud v rámci dědického řízení o obvyklé ceně společného majetku v době smrti zemřelého a podle výše uvedených zásad určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi.

V případě, že je na jednoho z manželů prohlášen konkurs, nastupuje do jeho práv správce konkursní podstaty, který může buď podat návrh na vypořádání společného jmění soudem, nebo se na vypořádání dohodne s tím manželem, jenž není v úpadku. Tato dohoda podléhá schválení insolvenčního soudu. Majetek, který úpadci sloužil k podnikání, spadá vždy do konkursní podstaty, a to i tehdy, jestliže by podíl druhého manžela na společném majetku byl tímto menší.

A nakonec, pokud je jeden z manželů stižen trestem propadnutí majetku, ztrácí právo nakládat s veškerým svým majetkem, tedy i tím, co patří do společného jmění, neboť propadl ve prospěch státu, a ten místo něho nastupuje do jeho právních vztahů. Stát je také ten, kdo je oprávněn s druhým manželem uzavřít eventuální dohodu o vypořádání společného jmění.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 25.5.2016:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník