Náhrada škody – za odložené věci neručíme

Zdrcený Malina si číšníkem nechal zavolat ředitele hotelu pana Borůvku s tím, ať mu nahradí škodu za odcizenou bundu. Borůvka však jen prstem odkázal na visící ceduli s nápisem: „Za odložené věci neručíme.“ Aby toho nebylo málo, v hotelovém pokoji se manželce ztratil mobilní telefon v hodnotě 10.000 Kč. I v tomto případě Borůvka odkázal na hotelový řád, ve kterém se jednostranně zprošťuje jakékoliv odpovědnosti za způsobenou škodu. Opravdu rozčílený pan Malina se s prosbou o pomoc obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

RADA PRO PANA MALINU

• Různé tabulky nebo nadpisy se známou větou: „Za odložené věci neručíme“ jsou bez právního významu na těch místech, kdy je s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí (např. v restauracích, sportovních střediscích, jídelnách apod.), pokud byla věc odložena na místě k tomu určeném (věšáky, ramínka) nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají (různé parapety, topení, a to např. tehdy, kdy už na věšácích není místo). Pokud si tedy pan Malina odložil svojí sportovní bundu na místo určené k odkládání věcí (věšák), má provozovatel povinnost nahradit její ztrátu (§ 2945 odst. 1).
• Pan Malina musí uplatnit u provozovatele právo na náhradu škodu bez zbytečného odkladu. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do 15 dnů po dni, kdy se pan Malina o ztrátě musel dozvědět, jinak se právo promlčí (§ 2945 odst. 2).
• Jednostranné zproštění se odpovědnosti provozovatelem hotelu nemá žádné právní účinky. Za odcizený mobilní telefon odpovídá provozovatel do výše odpovídající stonásobku ceny ubytování za jeden den (tedy až do výše 35.000 Kč; § 2948 odst. 1). Právo na náhradu škody musí být uplatněno nejpozději do 15 dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět, jinak se právo promlčí (§ 2949 odst. 1).

KDE V NOZ PRÁVNÍ ÚPRAVU ZÁVAZKŮ Z DELIKTU NALEZNETE?

§ 2894 - 2971 v části čtvrté, hlavě třetí, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SLOVO PRÁVNÍKA - ADVOKÁTA MGR. PETRA KAUSTY

Tento článek jste si mohli přečíst
také v Deníku.
 

Pokud se jedná o škody na odložených a vnesených věcech, pak zákon v této oblasti nepřináší žádné převratné změny. Úpravu škody na odložených věcech téměř doslovně přejímá s výjimkou povahy 15 denní lhůty k uplatnění práva k náhradě škody. 15 denní lhůta ve starém občanském zákoníku měla povahu prekluze, po jejím marném uplynutí, právo zaniká. Nový občanský zákoník v tomto ohledu mírně zesiluje postavení poškozeného, když je na provozovateli, aby vznesl námitku promlčení pozdě uplatněného práva na náhradu škody. V oblasti vnesených věcí zákon zavádí maximální limit odpovědnosti provozovatele. Maximální limit odpovědnosti je stanoven jako stonásobek ceny ubytování za jeden den. Stejně jako za staré právní úpravy se limit odpovědnosti neuplatní v případě, kdy byla věc převzata do úschovy nebo odmítl-li ubytovatel úschovu věci v rozporu se zákonem nebo byla-li škoda způsobena ubytovatelem nebo zaměstnancem. V těchto případech se taky neuplatní 15 denní promlčecí lhůta.

CO JE NOVÉHO V OBLASTI NÁHRADY ŠKODY?

Škoda způsobená vadou výrobku

V souvislosti s účinnosti Nového občanského zákoníku došlo ke zrušení zákona č. 59/1998 Sb., který upravoval zvláštní skutkovou podstatu náhrady škody, jejíž podstatou bylo to, že výrobce (dodavatel, subdodavatel) odpovídá za škodu, která byla způsobena vadou výrobku. Nový občanský zákoník úpravu v celku přejímá. Škoda na věci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným ČNB v den, v němž škoda vznikla (tento limit je stejný od 1. května 2004).

Prevence

Nový občanský zákoník uvozuje úpravu náhrady škody mimo jiné také tzv. prevenční povinnosti. Jedná se o výchovná ustanovení, která mají zřejmě tendenci motivovat k předcházení ve vzniku škod: „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami.“ Nově bude odpovídat za škodu také ten, kdo mohl podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž věděl nebo musel vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit (např. Milan vidí, že si soused na zahradním stolku nechal notebook, náhle se rozpršelo a notebook se vlhkostí zničil. Milan pro záchranu sousedova notebooku neudělal úmyslně vůbec nic i přesto, že stačilo notebook pouze popadnout a dát ho pod střechu.).

Pomocníci

Pokud ke své činnosti použijete zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, za škodu odpovídáte tak, jako byste jí způsobil sám. Pokud se ovšem jiná osoba (typicky subdodavatel) zaváže provést určitou činnost samostatně, za pomocníka se nepovažuje. Nicméně pokud byste např. subdodavatele nepečlivě vybrali nebo na něj nedostatečně dohlíželi, ručíte za splnění jeho povinnosti k náhradě škody (tzv. odpovědnost za výběr).

Pracovněprávní odpovědnost

Ustanovení o pracovněprávní odpovědnosti za škodu zůstává beze změn ponecháno v Zákoníku práce. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud je škoda způsobená z nedbalosti, odpovídá zaměstnanec maximálně do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Uvedený limit se nepoužije, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození nebo ztráty

NEZAPOMEŇTE

• Každý je povinen si počínat při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.
• U zaměstnanců rozlišujeme odpovědnost za obecnou škodu, odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

Škoda na vnesené věci – jedná se o škodu na věcech, které byly vneseny do prostorů vyhrazených k ubytování.

Prekluze – marným uplynutím zákonné lhůty, právo zaniká.

Promlčení – marným uplynutí zákonné lhůty se právo oslabuje. Je pak na druhé straně, aby vznesla námitku promlčení.